Konopí indické (Cannabis indica)

konopí indické

Také známo jako: Cannabis sativa ssp. indica, Cannabis sativa indica, Cannabis sativa var. indica, Cannabis afganica, Cannabis macrosperma, Cannabis sativa L. var. kafiristanica

Dvoudomá jednoletá rostlina dosahující výšky stonku 1 – 1,8 m, který je silně rozdvojen s velmi hustým olistěním a bohatým květenstvím.

Od konopí setého se liší tím, že málo vláknitý stonek se hned odspodu větví. Listy jsou řapíkaté se silnějšími palisty s pilovitou čepelí tří až sedmičetnou. Semeno je lesklé. Roste divoce v Asii, nebo se pěstuje pro pryskyřici v Indii, Afghánistánu, Íránu, Turecku, Sýrii a severní Africe. Pro Evropské zemědělství nemá hospodářský význam. Rozlišují se odrůdy: afghánistánské, čínské, íránské, marocké, turecké, uzbekistánské, tadžikistánské, pákistánské atd.

Okvětí a vrcholové olistění je surovinou pro psychotropní drogu „marihuanu“ a „hašiš“. V zemích Asie se pohybuje obsah THC od 15 do 20 %.

Při růstu v našich klimatických podmínkách si zachovává svůj charakteristický kanabinoidní profil, to znamená, že při větším množství THC (1,5 % – 9 %) obsahuje málo CBD (0,04 % – 0,10 %).

Konopí seté (Cannabis sativa)

Konopí seté - Sativa

Také známo jako: Cannabis sativa sativa, Cannabis sativa ssp. sativa, Cannabis gigantea, Cannabis americana, Cannabis americana, Cannabis sativa var. sativa, Cannabis Lupulus, Cannabis sativa ssp. Spontanea, Cannabis chinensis, Cannabis foetens

Konopí seté, jednoletá kulturní rostlina pocházející ze Střední Asie. Dosahuje výšky stonku od 0,8 m až 4 m (ve zvlášť výhodných podmínkách některé odrůdy přes 5 – 7 m). Při růstu tvoří 7 – 15 internodií a je více či méně větvená. Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, zpočátku vstřícně uspořádané, později nejčastěji střídavé s pilovitou čepelí tří až jedenáctičetnou.

Rostlina je dvoudomá, tj. samčí (konopí poskonné) a samičí (konopí hlavaté). U divoce rostoucího konopí je poměr samčích a samičích rostlin v poměru 1 : 1. Tento poměr se mění podle podmínek růstu až na 9 : 1. Čím více má rostlina světla, tím více je samičích rostlin, a naopak. Často se vyskytují i rostliny oboupohlavní, „hermafroditi“.

Samčí rostliny, tzv. poskonné, jsou méně vzrůstné a štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Tyto rostliny produkují tak velké množství pylu, že opylení samičích rostlin není závislé na hmyzu.

Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a temně zelené. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu THC významnější. Hmotnost vyprodukovaných semen kolísá mezi 1,5 – 2,5 g/100 ks, především v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.

Podle semene a v prvním období vegetace není možno u konopí rozeznat pohlaví. Teprve několik týdnů před zakvétáním jsou odlišnosti vidět v tom, že rostliny samčí jsou vyšší. Nevítané samčí rostliny se velmi obtížně ručně z porostu odstraňují. Ale protože tyto rostliny začínají trochu dříve kvést, je tento rozdíl pro zkušené oči lehko rozeznatelný. Kůra konopného stonku obsahuje lýkové vlákno, které patří mezi nejdelší přirozená měkká vlákna na Zemi a skládá se z celulózy a hemicelulózy. V jeho vnitřním dřevěném jádru jsou krátká vlákna pazdeří. Konopný stonek neobsahuje žádné THC. Konopné vlákno je delší, pevnější, má lepší absorpční schopnost i lepší izolační vlastnosti než vlákno z bavlny.

Hlavní kořen konopí je kolmý, kůlový. Z kořene hlavního, a především z kořenů postranních, vycházejí kořínky vlásečnicové, fyziologicky nejčinnější, které jsou pro výživu a vývoj rostliny nejdůležitější. Na půdách minerálních s nízkou hladinou spodní vody sahá kořen konopí do hloubky 2 m i více, kdežto na půdách rašelinných, při hloubce vody méně než 1 m – jen do hloubky 40 cm. Proti jiným rostlinám se nadzemní část rostliny u konopí vyvíjí rychleji než část podzemní, takže v poměru k velké hmotě nadzemních částí má poměrně slabě vyvinuté kořeny. Z toho důvodu je značně náročná na množství živin a vody v půdě. Rostlině stačí již 250 – 300 mm vodních srážek ročně, ale při zemědělském využití je potřeba 500 – 700 mm srážek.

Podle zkušeností při suchém létu narostlo konopí, které nebylo zavlažované, pouze do výšky 70 cm.

Vegetační doba je min. 100 dní s maximem růstu v červnu a červenci, kvete v srpnu. V Evropě se pěstuje na hlinitých půdách, převážně v nejteplejších oblastech. Ojediněle dochází ke zplaňování podél polí, cest a silnic.

Pro konopí seté platí, že čím kratší je vegetační doba, tím je kratší stonek a tím nižší výnos, hrubší vlákno, menší listy, květy a semena.

Rozlišují se čtyři skupiny typů:

Nejranější typy (Konopí severní) je skupina konopí s vegetační dobou 50 – 80 dní. Dosahují výšky 60 – 80 cm.

Tato skupina se dělí na odrůdy rané s nejkratším stonkem, a sibiřské s nízkým až středním stonkem, které jsou blízké odrůdám středoruským. Konopí severní je rozšířené na celém severu bývalého SSSR (Irkutsk, Čita, Karélie, Jakutsko) a částečně i ve Finsku. Dává velmi malé výnosy stonků a semen.

Středně rané typy (Konopí středoruská) je skupina konopí s vegetační dobou 90 – 120 dní. Stonky dosahují výšky 1,25 – 2 m, jsou tenké a slabě hranaté.

Je to nejrozšířenější skupina konopí na světě. Pěstuje se především v hlavních konopářských oblastech Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k odlišným klimatickým a půdním podmínkám pěstování vyvinula se celá řada jednotlivých typů, které se blíží na jedné straně sibiřskému konopí a na druhé jižnímu konopí. Některé typykonopí středoruského, které se pěstují na východě, mají bohatší úrodu semen, a jiné pěstované na západě mají větší výnos vlákna. Obsah THC se pohybuje u těchto odrůd mezi 0,4 – 1 %.

Středně pozdní až pozdní typy (Konopí jižní) je skupina konopí s vegetační dobou 120 – 165 dní. Dosahují výšky 2,5 – 4 m (v tropech až 7 m).

Přechodné typy (Konopí středoevropské) je skupina konopí, která byla vyšlechtěna křížením předchozích typů ze skupiny středoruských konopí a typů jižního konopí. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny, aby se zkombinovaly výhodné vlastnosti obou typů (výnos stonků a semen) a aby měly nízký obsah THC (0,01 až do 0,2 %). Tyto vyšlechtěné odrůdy pěstované v Evropě se označují názvem „technické konopí“.

Podle půdních a klimatických podmínek dorůstají výšky 1,7 – 2,5 m (výjimečně až 3,5 m, což způsobuje problémy při sklizni). Vegetační doba při pěstování na vlákno je 90 – 120 dnů. Vegetační doba při pěstování na semeno je 120 – 150 dnů. Tyto odrůdy dávají dobrý výnos stonku, který je v průměru v Evropě kolem 7 t/ha, ale dávají i výnosy až 16 t/ha. Výnos semene se pohybuje mezi 0,4 až 1,2 t/ha. Velkým nedostatkem semen je rychlá ztráta klíčivosti – za 2 roky asi o 7 – 20 % a za 3 roky až o 35 – 40 %. Ze 725 kg stonků lze získat 100 kgkonopných vláken. Při pěstění na semeno připadá z celé rostliny na semeno 10 %, něco více na kořen, stonek činí 60 % a listy 20 %.

Konopí plané – rumištní (Cannabis ruderalis)

ruderali - konopí plané

Také známo jako: Cannabis sativa ruderalis, Cannabis sativa ssp. ruderalis, Cannabis sativa ssp. spontanea, Cannabis sativa var. spontanea.

Dvoudomá jednoletá rostlina dosahující výšky 60 – 150 cm, poměrně málo větvená, se slabě rýhovanou lodyhou slabě vláknovitou. Listoví nemá příliš husté, ale listy jsou poměrně velké s 3 – 5 laloky. Semena jsou malá a nepravidelně tmavě mozaikovitá se zřetelnou oddělovací vrstvou tvořící masivní zduření. Tento plevelný druh bez významnějších omamných účinků je nenáročný na půdu a podnebí. Je odolný vůči chorobám a škůdcům.

Původním domovem je jihovýchodní Rusko (Povolží, Ural, Kavkaz, západní Sibiř), Afghánistán, Tádžikistán, Kazachstán, Turecko, Írán, Mongolsko, Čína a Dálný východ. Druhotně se rozšířil do střední Evropy (jižní Morava a Slovensko, kde prý babičky krmí své králíky touto rostlinou) a severovýchodní Evropy (Polsko, Litva, Estonsko). Roste i v USA a jižní Kanadě.

Napiš komentář