Jak vypěstovat konopí, jak rozeznat škůdce a jak na BIO hnojení

V tomto dokumentu nemám v úmyslu poskytovat návod k pěstování cannabis sativa (indica), tedy k pěstování jako takovému. Pěstovat tuto rostlinu totiž není nic složitého, jednoduše se v dubnu zasadí semínko, z něj vyroste kytička, ta se občas zalévá a hnojí a která se asi v září až v říjnu sklízí. Rád bych ale všem poradil, jak tuto rostlinku (a nejen tuto, ale třeba i rajčátka, či papričky) vypěstovat ekologicky, s co možná nejmenším obsahem nežádoucích škodlivin. Celé dvacáté století se nám věda snažila ulehčovat život a jak to už bývá, nerozumný člověk se snažil za pomoci všelijakých chemických preparátů zvýšit výnosy všemožných plodin. Bylo určeno „X“ živočichů a rostlin, které jsou prý škůdci a jiné které prý jsou užitečné. Lidstvo se ve své pýše rozhodlo takto soudit přírodu, potýkat se s ní a „vítězit“ nad ní. Naše prababičky a pradědové ale byli daleko moudřejší než všichni „Agronomové“. Věděli že není rozdíl v užitečnosti mšice a slunéčka sedmitečného, a že konopí a třeba meduňka lékařská jsou prostě užitečné bylinky, věděli že s přírodou se nesoutěží, že příroda musí být v rovnováze a že potencionální škůdce je prostě zvířátko, které jestliže se více přemnožilo a zničilo úrodu ,není tak docela na vině neúspěchu, že je na vině zase jen člověk, který něčím rozhodil křehkou přírodní rovnováhu. Chceme-li na této, zatím ještě nádherné planetě, žít plni energie a zdraví zapomeňme na „skvělé“ a „osvědčené“ vědecké postupy a zastavme ničení naší Země, ať už pěstujeme či chováme cokoliv.

jak vypestovat marihuanu

Příprava

jak-nejlepe-pestovat-konopi-3S přípravou biozáhonku musíme začít již na podzim. Zapomeňme na rýč, zeminu potřebujeme prokypřit a nikoliv rozorat, na toto prokypření nám stačí vyrobit jednoduchý hák na konci dřevěné násady, který protahujeme zeminou v hloubce do 15-20 centimetrů. Kdybychom totiž záhon zryli rýčem zničíme většinu půdních bakterií, vrchní část půdy, kterou obývají bakterie závislé na kyslíku bychom zcela zbytečně zaorali do hloubky a doslova je pohřbili a naopak producenti živin ze spodních vrstev kořenového systému jsou vyhozeni na povrch – tím je narušen jemný ekosystém, po roky půdou vytvořený.

Takto prokypřený záhonek je třeba předhnojit. Rozhodně nepoužijeme chemické hnojivo, byť by mělo úžasné N-P-K hodnoty, jednak je zbytečné utrácet peníze za něco co nám příroda daruje ráda zdarma, druhak těmito hnojivy můžeme vyhubit výše uvedené půdní bakterie. Zpočátku naše rostlinky budou vyžadovat vyšší obsah dusíku, ten v potřebném množství nalezneme v obyčejné kopřivě, v bobovitých rostlinkách (jetel, hrách, fazol a vlčí bob), nebo třeba v kostní či rohovinové moučce.

Kopřivy, nebo bobovité nasekáme na hrubo a čerstvé, nebo kompostované rozložíme po celém záhonu, je nutné předem odstranit veškerá semínka jak z kopřiv, tak z bobovitých, z obou nám stačí pouze otrhané listy. Použijeme-li kostní a rohovinovou moučku „pocukrujeme“ záhonek co nejrovnoměrněji v doporučeném množství od výrobce.

Nyní můžeme nechat zahrádku svému zimnímu osudu. Po zimě zhruba v začátkem března opět záhonek prokypříme naším hákem, přičemž podzimní biohnojivo neodstraňujeme, hákem se pouze zatáhne do vrchní vrstvy půdy. Tímto můžeme považovat přípravu půdy za skončenou.

Předpěstování a výsadba

jak-nejlepe-pestovat-konopi-1Semínka prostě máme, nebo si je nějak opatříme, jak a kde nechávám plně na Vaší fantazii a schopnostech. Také je otázkou zda tzv. předpěstovávat, či vysévat přímo do záhonku. Oba způsoby jsou správné, já osobně se přikláním k předpěstování sazeniček a pozdějšímu přesazení. Tím si můžeme totiž vybrat pouze nejsilnější sazeničky a pomáhat tak přírodě ve výběru nejsilnějších jedinců, nechceme přece aby naše kytičky postupem let degenerovaly. K výsadbě si připravíme ke každému semínku jeden plastový kelímek 2-3 dcl, který na dně prorazíme hřebíkem a naplníme zeminou, nejlépe zakoupenou v zahradnictví. V každém kelímku pak vyhloubíme uprostřed v zemině jamku 0,5-1cm hlubokou a do každé z jamek vhodíme semínko, které zahrneme. Kelímky zalijeme dešťovou, nebo 24 hodin odstátou vodovodní vodou. Do čtrnácti dnů se objeví malinkaté rostlinky, ta semínka, která nevyrostla, nebo vyrostou později vyhodíme, neboť s nimi prostě něco není v pořádku a nikdy z nich nevypěstujeme silné jedince. Asi od konce dubna až do konce května přesadíme opatrně naše sazeničky na záhonek, dbáme aby měli rostlinky dostatek místa – půlmetrový okruh volného místa kolem každé ze sazeniček rozhodně není na škodu. Abychom nechali co nejvíce práce na přírodě, protože ta jediná je odborník na slovo vzatý, zamulčujeme volnou zeminu okolo sazeniček starým dobrým listím z kopřiv a záhonek zalijeme dešťovou vodou. Další zálivky aplikujeme dle počasí, platí tady stejně jako ve všem – Méně je více.

Rozeznat, pozorovat, chránit – aneb zvířátka na zahrádce

jak-nejlepe-pestovat-konopi-4Při pozorování naší zahrádky zjistíme, že se nám všude prohání spousta různého tvorstva, od nejmenších druhů hmyzu, přes ptáky, až po malé savce. Je přímo nutné si těchto živočichů všímat, jednotlivé druhy poznávat a vyvozovat závěry. Musíme si neustále opakovat, že všechno tvorstvo do naší zahrádky prostě patří, my bydlíme v paneláku a třeba taková mšice bydlí v přírodě. Nerozčilujme se že ta mrcha nám ožírá květinky, neřešme pouze důsledky, ale hledejme příčiny. Znamená to totiž pouze to, že jsme moudré přírodě narušili rovnováhu.

Netopýr – I když se někomu tento živočich zdá odporný, prosím nevšímejte si jej, vy se mu třeba také nezdáte nejkrásnější. Je naprosto neškodný. V noci loví drobný hmyz a Vašim kytičkám ani Vám neublíží.

Ježek – Přítomnost ježka na Vaší zahrádce také není vůbec zapotřebí jakkoliv řešit, naopak Vás zbaví přirozeným způsobem různých slimáků, housenek a ponrav. Lidé se často štítí ježka pro jeho zablešení, ale jemu to taky není příjemné, navíc se chudák nemůže ani podrbat. Je možné, že si ježek pochutná na Vašich jahodách, ale určitě Vám jich ještě spoustu nechá.

Krtek – Mnoho zahradníků se mýlí ve svém dojmu, že krtek je škodlivý. Přitom tento živočich zahradníky rozčiluje pouze tím, že jim dělá na trávníku, nebo na záhonech krtiny. Cvičte se v trpělivosti, vyhrnutá kyprá hlína se výborně hodí do květináčů, nebo ji lopatou hoďte na kompost. Kromě těchto vysloveně kosmetických nepříjemností, krtek odvádí mnoho užitečné práce – denně musí sežrat tolik červů, krtonožek a slimáků, kolik sám váží.

Rejsek – Snadno jej poznáte, má špičatý rypáček, krátký ocas a nepříjemný pižmový zápach – užitečnost rejska je stejná jako u krtka. Zbaví nás slimáků a larev. Zlatoočka – Štíhlý zelený hmyz s průhlednými, zeleně žilkovanými křídly. Živí se nektarem z květů a vodou, jejich larvy jsou ale pravý dravec, živící se sviluškami, štítenkami a mšicemi. Slunéčka – Každý je zná, netřeba mnoho popisovat. Dodám jen, že nemusí být vždy sedmitečná. Jejich larva se živí mšicemi.

Škvor – Neprávem jsme jim přisoudili pověst, že lezou lidem do uší a tam způsobují poranění – zkuste si sami škvora vzít do dlaně a čekat až Vás kousne – nekousne – lépe řečeno kousne, ale nic neucítíte, jak by Vám potom tedy mohl s tak malou silou v klepítkách prostřihnout ušní bubínek? Škvor se živí převážně mšicemi a kousky listů.

Lumčíci – Existuje mnoho druhů, zpravidla mají 5-20mm, tmavá třpytivá křidélka a dlouhé kladélko, kterým nabodávají mšice a kladou do nich vajíčka. Larvy pak mšici zevnitř vyžerou a v mumii přezimují.

Pestřenky – Někdy je člověk zaměňuje s vosami a zbytečně je zabíjí. Jsou podobně jako vosy černožlutě pruhované, ale menší, na rozdíl od vosy je jejich let velmi tichý. Svoje vajíčka kladou brzy zjara do kolonií mšic. Zejména s jejich pomocí zastavíme ranné invaze mšic.

Pavouci – Osminohý hmyz, který zná každý. Drtivá většina pavouků nám přes svůj relativně ošklivý zjev poskytuje neocenitelné služby lovem drobného hmyzu, zejména dospělých mšic – schválně si prohlídněte někde v trávě pavučinu a sami uvidíte.

Žížala – Tento červ by si zasloužil svůj vlastní web. Jeho důležitost v přírodě je stále více doceňována. Nezabíjejí sice žádné „škůdce“, ale velmi přispívají k obohacení humusové vrstvy. Tím zajišťují zdravý růst rostlin, které jsou pak odolnější vůči všemožným chorobám a predátorům. Jsou velmi citlivé na koncentrace solí (např. průmyslových hnojiv). Jedno Francouzské přísloví praví:“Milý Bůh ví, jak se dělá úrodná půda, ale svěřil to tajemství žížalám.“ Žížalu do zahrádky přilákáme na vhodný kompost, nejraději má jetelovinu.

Fytoncidy – aneb bojujte květinami

Fytoncidy jsou látky obsažené v některých rostlinách a mohou nám plně nahradit průmyslově vyráběné insekticidy a pesticidy, aniž by došlo k porušení přírodní rovnováhy. Fytoncidy působí na životní procesy sousedních rostlin a mikroorganizmů a to buďto povzbudivě, nebo tlumivě. Mohou usmrtit bakterie a houby, otrávit hmyz a červy, ale mohou také sousední rostliny povzbudit k obzvláště bujnému růstu. Protože tyto látky nejsou ještě všechny známy, uvádím zde jen několik málo možností, kterak pomoci našemu záhonku od různých nepříjemností.

 

Choroba, škůdce: Chránící rostliny:
mšice a vlnatky lichořeřišnice, levandule, saturejka, růže, fazol
dřepčíci pelyněk, máta, salát
bělásek kopr, šalvěj, rozmarýn, tymián, máta, pelyněk, rajčata, celer
myši a hryzci česnek, řebčík, pryšec, ožanka, komonice, slunečnice, narcis
padlí česnek, pažitka
háďátka aksamitník, měsíček
plži hořčice, cibule, česnek, lichořeřišnice, šalvěj, yzop, tymián – pouze relativní účinek

 

Pár vět pro čtenáře

Jestliže si teď říkáte „co to tady ten magor sakra píše za kraviny, já chci pěstovat konopí a ne se stát botanikem a entomologem“, pak klidně opusťe tento článek, ale věřte mi nebo ne, časem zjistíte, že všechny zde uvedené rady, ač Vás nutí se o přírodu zajímat více než je Vám milé, s konopím také souvisí. Můžete pěstovat i bez nich, výsledků můžete dosáhnout vynikajících třeba i chemickými hnojivy a chemickými insekticidy a pesticidy, ale pak se nedivte, že se všude píše o škodlivosti konopí pro lidský organizmus, protože chemicky vypěstované rostliny Vám to zdraví opravdu ničí a to až padesátinásobně více než rostlinky vypěstované biologickou cestou. O tom že používat chemii v zahrádce je střílení z kanónu na vrabce ani nemluvě.

Kdy jak a čím hnojit

netopyri guanoRostlinky tedy máme v záhonku, s tzv. „škůdci“ jsme se vypořádali přirozenou cestou, tak si nyní řekněme co naše kytičky ještě potřebují je hnojivo. Možností jak a čím hnojit je mnoho. Budeme v průběhu našeho pěstování potřebovat dva druhy hnojiv, které si sami můžeme připravit. Růstová fáze – ve středoevropském mírném podnebí tato fáze trvá zhruba od vysazení do poloviny srpna, podle kultivaru a počasí. Že růstová fáze končí poznáme mají-li kytičky znatelné první květy v podobě buďto samčích pylových váčků, nebo samičích bíle ochlupených blizen. Se samčími rostlinami se ale většina vypořádá odříznutím u země a likvidací, pokud ovšem nepěstujeme konopí pro semeno, které se dá jak lisovat a získávat tak cenný olej, nebo samozřejmě následný rok opět zasadit.

V této fázi má naše rostlinka ráda dostatek dusíku. Připravíme si tzv. „hnojůvku“ bohatou na dusičnany. Je to více než jednoduché, do zhruba dvacetilitrové plastové, nebo dřevěné nádoby dáme asi do poloviny nasekané kopřivy, kostival, mátu, nebo prostě nějaké léčivky. Nádobu naplníme vodou a necháme čtrnáct dní kvasit za přístupu vzduchu (občas zamícháme). Takto vzniklá hnojůvka se ředí v poměru 1:20 s odstátou, nebo dešťovou vodou a aplikuje se zalitím ke kořenům každých čtrnáct dní až tři neděle.

Květová fáze – V tomto období budeme potřebovat hnojivo bohaté na fosfor. Postup k výrobě takového hnojiva je stejný, akorát nepoužíváme kopřivy ale ptačí trus (např. slepičí) Do dvacetilitrové plastové, nebo dřevěné nádoby vhodíme cca pět vrchovatých lopat ptačího trusu, zalijeme odstátou, či dešťovou vodou a necháme kvasit tři neděle, opět často mícháme, vzniklou hnojůvku ředíme v poměru 1:30 a zaléváme stejně jako s kopřivo-bylinkovou hnojůvkou jednou za čtrnáct dní a to pouze do konce srpna, pak již necháme kytičky dozrávat bez hnojení a zálivky ještě asi čtrnáct dní až šest neděl.

zdroj temneuzemi

Zpětné odkazy a Pingbacky

Žádné zpětné odkazy a pingbacky pro tento článek

Napiš komentář