Tento článek je napsán majitelem pejska který mu onemocněl rakovinou. Snažil se mu všemožně pomoci ale kortikoidy mu jen přitěžovaly. Rozhodl se tedy že svého mazlíčka bude léčit konopnou mastí vyrobenou z kokosového tuku a podařilo se.sarik-pacient-vyleceny-konopim

Našemu psovi Šarikovi je už hodně přes 13 let. Je to oříšek, postavou nejvíce podobný plemeni ohaře. Podle veterinářů už měl být několik měsíců ve věčných lovištích, ale on je tady pořád s námi. A to i přesto, že má pokročilé stádium rakoviny s metastázemi. Dokonce se mu daří moc dobře, má skvělý apetit, pořád si rád hraje, a když může, tak utíká za fenami. Jednu dobu to s ním vypadalo už opravdu bledě, než jsme na doporučení kamaráda nasadili přírodní léčbu, která mu pomohla skoro zázračně – medicínu z kokosového tuku a marihuany.

Šarikovy problémy začaly na jaře loňského roku, když jsme zrovna pár měsíců pobývali ve francouzské Normandii. Bylo na něm víc a víc poznat, jak stárne. Zhoršovala se mu artróza, kterou už několik let zažehnáváme kloubní výživou, a začínal být více dýchavičný a neklidný. Zřejmě měl nějaké bolesti, ale to se u starého psa dá čekat. Ke konci dubna se mu jednoho dne udělalo zle. Byl apatický naprosto ke všemu a téměř celý den strávil na zahradě pod křovím. Vypadalo to, že tam čeká na smrt. Naštěstí se z toho do dalšího dne vzpamatoval. Jenže za nějakých 14 dní se situace opakovala. Šarik opět zalezlý pod křovím. Čas od času křečovitě zatahoval svaly na břiše, podobně, jako když se pes chystá dávit, ale o to mu v tu chvíli nešlo. Doufal jsem, že se zase druhý den vzpamatuje a plánoval jsem ho vzít k veterináři hned, jak se vrátíme do Čech. Problémy však dále eskalovaly.

Neuplynulo ještě ani dalších 14 dní a Šarik dostal z ničeho nic silný epileptický záchvat. To už jsme na nic nečekali a jeli k veterináři rovnou ve Francii. Nikdy předtím se mu nic podobného nestalo. Naopak, byl celý život obrovsky vitální.

lecebne-konopi-pro-pejsky

U veterináře nás po vyšetření čekaly vskutku neblahé zprávy. Sdělil nám smutnou novinu, totiž že Šarik má nádor v oblasti břicha, pravděpodobně sleziny. Kromě toho se dá usuzovat na metastázy v dalších částech těla – například na plicích, kvůli zhoršenému dýchání a na mozku, kvůli epileptickému záchvatu. Veterinář nám na rovinu řekl, že operaci nemůže doporučit (vzhledem k věku psa a také vzhledem k nízké úspěšnosti těchto operací) a ať nečekáme, že se dožije více než dvou, maximálně tří měsíců. Když dodal, že to klidně může trvat také jenom 14 dní, vyhrkly mi slzy do očí. Dostali jsme s sebou kortikoidní léky, jakožto údajně jediný prostředek, který mu pomůže cítit se v posledních týdnech trochu lépe. Bylo 17. května a my jsme nevěděli, jestli se Šarik vůbec ještě dočká letošního léta.

Během pár dalších týdnů jsme se vypravovali na přesun do Čech a já jsem postupně snižoval dávky kortikoidů. Ne, že by psovi nepomohly, ale mají obrovské vedlejší účinky, které se nakonec taky projevily. Ke konci kortikoidní léčby (po necelém měsíci) dostal zánět kůže a zánět análních žlázek – to připisuji silně destruktivnímu vlivu kortikoidů na imunitu organismu. Jeho tělo přestávalo fungovat, kortikoidy si vybíraly svojí daň za předchozí pomoc. Kromě toho se opět zhoršovala artróza, vracel se neklid a dýchavičnost.

To už byl ale začátek června, a my byli zpátky v Čechách, kde jsme s místním veterinářem léčili lokálně záněty a také udělali další testy. Bohužel nám veterinář potvrdil diagnózu z Francie a neobnovil pejskovi ani očkování, že prý už to nemá smysl, poněvadž tu už dlouho nebude. Napsal mi recept na další kortikoidy a také na analgetika. V posledních týdnech byl totiž Šarik často večer neklidný, ztěžka oddechoval a podařilo se mu uvolnit a usnout až když dostal léky na bolest. Ani jedny léky jsme však naštěstí už od té doby nepotřebovali.

pejsek-si-nese-konopi

V Čechách jsem totiž měl zásoby konopné masti, kterou vyrábíme už přes deset let z kokosového tuku a silných, kvalitních odrůd. Kdysi velmi pomohla mému dědovi při stejných problémech – ten si s ní tenkrát mazal bolavé tělo. Dal jsem na radu kamaráda a rozhodl se léčit Šarika touto medicínou, kterou jsem mu začal po malých dávkách vmíchávat do jídla. Účinek byl neuvěřitelný. Trvalo to tři dny, než si pes zvykl na stav lehkého omámení, a poté jakoby „vstal z mrtvých“. Obrovsky ožil. Přestal úplně potřebovat analgetika před spaním a konečně jsme zcela vysadili kortikoidy, kterých v té době dostával již jen zlomek původní dávky.

To bylo někdy druhý týden v červnu a Šarik od té doby užívá úspěšně tuto medicínu každý den.

Skvěle se mu spí, častokrát si schrupne i přes den, ale díky tomu je také velmi odpočatý a má spoustu energie. Od začátku léčby marihuanou do dnešního dne mu nebylo už ani jednou (!) špatně (ačkoliv boule v oblasti břicha se bohužel pořád pomalu zvětšuje), žádné nechutenství, natož pak křeče, žádná apatie a ani jednou se neopakoval epileptický záchvat. Skončily problémy s usínáním, přestaly problémy s dýcháním, a dokonce se výrazně zlepšila i jeho chůze. Šarik je klidnější, nemá bolesti, nemá žádné záněty, dobře se mu dýchá, dobře spí a má skvělý apetit.

Nyní máme polovinu listopadu, takže od první návštěvy veterináře ve Francii je to už půl roku. A od začátku užívání marihuanové medicíny je to už pět měsíců. Šarik je vitální, bez bolestí, bez problémů. Kdyby nebylo marihuany, tak už by byl asi dávno ve věčných lovištích – ale nejde ani tak o délku života, jako spíš o kvalitu. Jde o to, že tady může být s námi a užívat si to. Bez toho, aby jedl „kortikojedy“, trpěl z toho záněty a vnitřním krvácením a musel bych mu dávat analgetika, aby se vůbec v klidu vyspal – díky bohu máme marjánu, která je pro něj opravdu jako zázrak.
Kdyby ho tak viděl veterinář z Francie, jak aportuje klacky a utíká za fenami ještě měsíce „po termínu“. A kdybych mu řekl, že za celou tu dobu léčby marjánou se mu ani jednou (!) nevrátily jeho předchozí problémy, tak by mi to asi ani nevěřil.
Možná vás Šarikův příběh zaujal a tak ještě napíšu, že medicínu vařím v hrnci v troubě na 110ºC tři hodiny, pak nechám odležet do dalšího dne a opět na tři hodiny do trouby, tentokrát již na 100ºC. Poté přecedím přes plátno a je to. Potřebuji k tomu pouze kokosový tuk a spoustu kvalitních palic a menších lístků (vše pochopitelně nasušené) ze samičích rostlin.
Dávkování jsem postupně ustálil na 0,5-0,7ml 3x denně do jídla (hmotnost psa je cca 27kg). Začal jsem od menších dávek, které odměřuji pomocí injekční stříkačky dílek po dílku. Sílu medicíny jsem vyzkoušel na sobě, a protože jsem zhruba 3x těžší a zafungovala na mě dávka již od 1.5ml, určil jsem pro psa vhodnou dávku 1/3 tohoto množství. Funguje to skvěle. Je to stoprocentně přírodní medicína bez škodlivých vedlejších účinků.

stastny-pes

Důležité je také mít na zřeteli, že pes si musí po zahájení léčby na tuto medicínu zvykat. To může trvat i několik dní. Běžná marihuana se všemi léčebnými látkami pochopitelně také způsobuje stav omámení. Proto je potřeba podávat co nejnižší dávky, ovšem zároveň dostatečně vysoké na to, aby se projevil požadovaný účinek – já jsem z toho důvodu vyzkoušel medicínu nejprve sám na sobě. V prvních dnech podávání marihuany vašemu čtyřnohému miláčkovi buďte ohleduplní k jeho náladám a potřebám. Do ničeho ho nenuťte, nechejte ho v klidu, zůstávejte raději pouze ve známém prostředí a nevystavujte ho jakýmkoliv zbytečným zátěžím. Jakmile si pes zvykne, dá vám to sám srozumitelně najevo.

V závěru tohoto článku bych chtěl vyzvat čtenáře, aby zde uvedené informace klidně všeobecně veřejně šířili. Napsal jsem to v zájmu všech stovek a tisíců psů, kteří mohou trpět stejnými problémy. A přitom jim můžeme pomoci takhle jednoduše! A vlastně nejenom psům, ale i všem dalším bytostem, včetně člověka. Proto celý článek či jednotlivé odstavce můžete jakkoliv kopírovat i veřejně šířit, pokud je ponecháte v původním znění. Přeji vám hodně štěstí a úspěchů v léčbě.

zdroj: konoptikum.wordpress.com

1 komentář

  1. Děkuji za krásný článek a úžasnou radu. Jsem vděčná za takové lidi co svého mazlíčka neberou,jak hloupé zvíře,ale jako člena domácnosti. Mám také fenečku a má teď nějaké problémy a věřím,že to vše zvládneme. Ona není pro nás jen pes ona je jako naše další dítě se vším všudy. Děkuji s pozdravem Andrea.

    Odpovědět

Napiš komentář