Dr. Sanjay Gupta, patří k nejuznávanějším lékařům v USA. Sám tvrdil že nevidí důvod k legalizaci konopí pro lékařské účely. V roce 2011 změnil svůj pohled o 180 stupňů. Dr. Guptovi pomohlo otevřít oči, průzkum ve kterém zkoumal novodobé ale i historické studie, které mu otevřeli oči. Teď patří k největším odborníkům na léčbu konopím.

Sanjay Gupta-growmartBěhem posledního roku jsem pracoval na novém dokumentárním filmu Tráva (Weed). Název možná zní jednoduše a pohrdavě, ale obsah je jiný. Cestoval jsem okolo celého světa a dělal rozhovory s předními lékaři, experty, pěstiteli a pacienty. Mluvil jsem s nimi otevřeně a měl složité otázky. To, co jsem zjistil, mne naprosto ohromilo.

Dlouho předtím, než jsem začal pracovat na tomto projektu, jsem soustavně procházel vědecké výzkumy o léčebném konopí ve Spojených státech amerických a výsledky nepůsobily příliš přesvědčivě. Před pěti lety jsem nebyl schopen objevit studii, která by léčebné konopí obhajovala. V roce 2009 jsem o tom dokonce napsal článek v časopise Time, nazvaný „Proč bych hlasoval proti legalizaci trávy“.

Dnes jsem zde, abych se za ta slova omluvil.

„Omlouvám se proto, že jsem se nedíval dostatečně důkladně. Nešel jsem do hloubky a nestudoval jsem publikované články menších pracovišť z jiných zemí, kde probíhají pozoruhodné výzkumy. Odmítal jsem slyšet hlasy skutečných pacientů, jejichž symptomy se výrazně zlepšily.“

Namísto toho jsem je považoval za hlasité simulanty, kteří se chtějí pouze „zhulit“. Chybně jsem věřil, že DEA zařadila marihuanu do kategorie těch nejškodlivějších drog (Schedule 1 substances) na základě řádných vědeckých důkazů. Předpokládal jsem, že musejí mít dobré důvody k tomu, aby postavili konopí vedle nejnebezpečnějších substancí „bez jakéhokoli lékařského využití a s velkým potenciálem k zneužívání“.

Po sedmdesát let jsme byli neskutečně a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám.

Dnes ale už vím, že žádné vědecké důkazy neexistovaly a že se tyto výtky nezakládaly na pravdě. Marihuana nemá nijak velký potenciál ke zneužití, MMJ1naopak existují velice přesvědčivé důkazy o tom, že se dá využívat léčebně. Popravdě marihuana je někdy to jediné, co lidem pomáhá. Kupříkladu Charlotte Figi z Colorada. Od narození trpěla na epileptické záchvaty. Ve věku tří let měla tři sta záchvatů týdně navzdory tomu, že užívala sedm různých léků. Léčebné konopí uklidnilo její nervovou soustavu a omezilo záchvaty na současné dva až tři měsíčně.

Na vlastní oči jsem viděl více pacientů jako Charlotte, strávil s nimi nějaký čas a uvědomil si, že není zodpovědné neposkytnout jim tu nejlepší péči, kterou jim jako lékaři můžeme nabídnout. A sem patří i léčba konopím.

Po sedmdesát let jsme ve Spojených státech byli neskutečně a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám. Věřím, že tento článek a připravovaný televizní dokument mnoho věcí vyjasní.

V roce 1970 doporučil poradce ministerstva zdravotnictví Dr. Roger O. Egeberg zařadit marihuanu do nejrizikovější skupiny na úroveň drog jako heroin. V této kategorii zůstala dalších 45 let. Můj výzkum začal pečlivým studiem tohoto desítky let starého návrhu. To, co jsem zjistil, bylo znepokojivé. Egeberg pečlivě volil svá slova:„Protože máme značné mezery ve vědomostech o této rostlině a účincích aktivních látek v ní obsažených, doporučujeme ponechat marihuanu v první kategorii do té doby, než skončí právě prováděné studie na toto téma.“

Ne kvůli řádnému výzkumu, ale kvůli tomu, že žádný neexistoval, byla marihuana zařazena mezi nejškodlivější drogy. Psal se rok 1970. Egeberg tehdy zmínil, že studie probíhají, ale mnoho z nich ani nebylo dokončeno.
Jak mé pátrání pokračovalo, uvědomil jsem si ale, že již tehdy měl Egeberg k dispozici důležité výzkumy, některé z doby před 25 lety.

V roce 1944 pověřil starosta New Yorku Fiorello LaGuardia newyorskou Akademii věd výzkumem škodlivosti konopí. Mezi závěry bylo: marihuana nezpůsobuje závažnou závislost v lékařském slova smyslu. Nebyly nalezeny důkazy o tom, že by její užívání vedlo k závislosti na morfiu, heroinu nebo kokainu.

Nyní (i když odhady se různí) víme, že marihuana může způsobit závislost u 9–10 % dospělých uživatelů. Pro srovnání užívání kokainu, látky z druhé kategorie (tedy „s menším potenciálem zneužití než konopí“), vede k závislosti u 20 % uživatelů. U heroinu jde o 25 %. Nejhorší je tabák, na kterém je riziko závislosti 30 % a mnoho uživatelů přivede tato neřest nakonec až do hrobu.

Máme jasné důkazy o tom, že u některých lidí vysazení marihuany způsobuje abstinenční příznaky, například nespavost, neklid a nevolnost. Ale přesto všechno je těžké obhájit argumentaci, že existuje reálné riziko zneužívání. Fyzické příznaky závislosti na marihuaně nejsou ničím v porovnání s látkami uvedenými výše. Například abstinenční příznaky po alkoholu mohu vést až k ohrožení života závislého.

Jako otec chci zmínit obavy, které se týkají mladých uživatelů. Mozek, který prochází vývojem, je více náchylný k poškození než mozek dospělého člověka. Některé z posledních studií naznačují, že pravidelné užívání konopí v adolescenci vede k trvalému snížení IQ. Další výzkum ukazuje na větší pravděpodobnost rozvoje psychózy.

Stejně tak jako nenechám své vlastní děti pít alkohol, nedovolím jim užívat marihuanu, dokud nebudou dospělé. Pokud ji budou chtít mermomocí vyzkoušet, pokusím se je přesvědčit, ať počkají na dobu, kdy bude jejich mozek plně vyvinutý, což je zhruba věk 25 let.

Gupta_Kush_Helping_Hands_Herbals_7Při mém ročním pátrání jsem si uvědomil důležitou věc. Léčebné konopí není nic nového a v historii se o něm zmiňuje řada lékařů. I když jsem v předchozích letech nebyl schopen tyto zmínky najít, zjistil jsem nyní, že existují stovky článků, které v naprosté většině potvrzují prospěšné vlastnosti konopí. Mnoho těchto článků bylo napsáno v letech 1840–1930. Hovoří se v nich o použití konopí pro léčbu mimo jiné „nervových bolestí, křečí a podvýživy“.

V Národní knihovně Spojených států jsem dokonce objevil 20 000 studií z nedávné doby. Nicméně většina z nich byla zaměřena na výzkum škodlivých účinků, jako například „Bad trip způsobený psychoaktivními účinky konopí“ nebo „Konopí a onemocnění slinivky“ a „Užívání konopí a riziko rakoviny plic“.

Několika jednoduchými výpočty jsem došel k závěru, že zhruba 6 % současných výzkumů konopí ve Spojených státech se zaměřuje na prospěšné účinky konopí. Zbytek se zabývá riziky. Tento nepoměr může za velice zkreslený pohled veřejnosti i odborníků.

Výzkum konopí v USA

Pokud dnes chcete zkoumat ve Spojených státech marihuanu, potřebujete dvě důležité věci. První z nich je právě marihuana. Jenže ta je nelegální. Vědci, kteří ji potřebují k výzkumným účelům, ji mohou s velkými obtížemi získat z vládní farmy v Mississippi, a ta se překvapivě nachází na místní univerzitě. Když jsem se tam však byl letos podívat, žádné konopí se tam nepěstovalo. DruSanjay Gupta-konopí-growmarthá věc, kterou potřebujete, je schválení výzkumu. Vědci, se kterými jsem mluvil, mi neustále připomínali, o jak zdlouhavý proces se jedná. Zatímco výzkum rakoviny schvaluje Národní institut pro léčbu rakoviny (NCI) a výzkum bolesti tišících účinků schvaluje Národní institut pro léčbu neurologických onemocnění (NIND), pro výzkum konopné léčby v těchto oblastech je potřeba navíc ještě povolení z Národního institutu pro zneužívání drog (NIDA). Tato organizace má ovšem za cíl studovat rizika zneužívání drog, a ne analyzovat jejich možné léčebné využití.

Pro pacienty, kteří potřebují marihuanu kvůli léčbě, je to velké dilema. Často se přitom jedná o jejich poslední možnost. Mějme přitom na paměti, že do roku 1943 bylo léčebné konopí součástí amerického lékopisu.

Jedna z nemocí, na kterou byla předepisována, byla neuropatie. Neuropatie způsobuje strašlivé bolesti, které se těžko léčí. Mí pacienti to popisují jako „bodání, pálení a píchání tisíce špendlíků a jehel“. I když se dlouho ví, že marihuana může tuto bolest účinně zmírňovat, dnes se stále předepisují tišící opiáty jako morfium, oxykodon a dilaudid. Což je problém, protože mnoho těchto léků na tuto bolest příliš nezabírá a postupem času si na ně pacient vytváří toleranci a závislost.

A co je pro mě nejděsivější, ve Spojených státech zemře na předávkování léky na předpis každých devatenáct minut jeden člověk, většinou neúmyslně. Každých devatenáct minut. Je to strašné číslo. A i když jsem hledal ze všech sil, nenašel jsem jediný zdokumentovaný případ smrti v důsledku předávkování se marihuanou.

Proto asi nikoho nepřekvapí, že 76 % lékařů by podle nedávného výzkumu předepsalo konopí ženám s rakovinou prsu, které trpí bolestmi. nKdyž byla marihuana zařazena do první kategorie, argumentovalo se požadavkem na doplnění mezer v našich znalostech.

Ve Spojených státech bylo ovšem toto zacelování mezer kvůli schvalování výzkumu zakázané látky velmi obtížné, zejména proto, že bylo nutné získat souhlas organizace, která se zaměřovala pouze na sledování negativních dopadů užívání drog. Navzdory všem překážkám jsme učinili významný pokrok a výzkum pokračuje i dnes.

V blízké budoucnosti mne budou velice zajímat výsledky studií ze Španělska a Izraele, kde se zkoumají protirakovinné účinky látek obsažených v marihuaně. Profesor Raphael Meschoulam z Izraele sleduje možné neuroprotektivní účinky a další výzkumníci v Izraeli a ve Spojených státech zjišťují, zda by konopí mohlo ulevit od posttraumatické stresové poruchy (PTSD). I já tímto slibuji, že se budu také snažit mezery v našich znalostech vyplnit.

Občané dvaceti amerických států a hlavního města Washingtonu již schválili léčebné využití konopí a mnoho dalších států se k nim brzy přidá. Dr. Roger Egeberg, který byl autorem výše zmiňovaného doporučení z roku 1970 klasifikovat marihuanu jako jednu nejnebezpečnějších drog, zemřel před šestnácti lety.

Zajímalo by mne, co by si myslel, kdyby byl dnes naživu.

Životopis:

Dr. Sanjay Gupta (narozen 23. října 1969) Americký neurochirurg a obrovská mediální osSanjay-Gupta-364x450obnost. Gusta působí v CNN jako hlavní korespondent v oblasti medicíny. V roce 2006 mu bylo uděleno ocenění Emmy za nejlepší příběh ve zpravodajství. Kniha „Moderní medicína a zachráněné životy“ se okamžitě stala Bestsellerem. Dále se objevuje v mnoha Amerických show např: Larry King nebo David Letterman. V roce 1997 až 1998 byl jeden z patnácti poradců Hillary Clintonové v oblasti medicíny. V lednu 2009 byl oznámeno že Guptovi byla nabídnuta pozice Generálního chirurga Spojených Států v Obamově administrativě. V roce 2011 byl zvolen mezi 10 nejvlivnějších Amerických celebrit podle magazínu Forbes. V roce 2013 vydal dokument o konopí, kde se snaží vyvrátit mnohé fámy a dokázat jak je konopí v medicíně přínosné.

NOVINKA: Nyní u nás můžete objednat i legální konopný výtažek CBD, jehož léčivý potenciál hraje zásadní roli v léčivých vlastnostech Fénixových slz.

Více informací právě zde.

Text: Dr. Sanjay Gupta

Zdroj: Magazín Legalizace

Napiš komentář