Máme rádi Velikonoce

  • Jemná receptura s konopným olejem pro ošetření suché a citlivé pleti. Obsahuje přírodní, za studena lisovaný konopný olej, který podporuje regeneraci pokožky, zklidňuje ji a chrání před nepříznivými vlivy prostředí. Bez parabenu a umělých barviv. Použití: Aplikujte na obličej nebo jiné partie těla. Vhodný pro denní i noční ošetření suché a citlivé pleti.

Ke každé objednávce nyní každý obdrží velikonoční pomlázku, příjemný konopný balzám

Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími svátky křesťanů

velikonocni prani growmart

Velikonoce

Velikonocemi každoročně ožívá mystérium znovuzrozeného života. Jsou největšími svátky křesťanů, spjatými s památkou smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

K Velikonocům se váží naděje věřících všech konfesí na duchovní obnovu života. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je to tím, že se část lidské společnosti po mnoho generací odklání od hledání duchovních hodnot a směřují jinými cestami. Sekularizace více zasáhla Vánoce než Velikonoce, které slaví většinou věřící.

Věřící slaví Velikonoce jako svátky vykoupení, svátky naděje, znovuzrozené v dramatu Kristova kříže. Velikonoční slavností Zmrtvýchvstání Páně každoročně vrcholí liturgický rok křesťanů. Současně je to období, v němž se koncentroval duchovní základ lidové kultury. Pojetí Velikonoc se podle místa, prostřední a času různí. Jedno Velikonoční téma spojuje však všechny: „Vajíčko ti dávám, věrná ti ostávám“.

Dominantní kulturní vrstva Velikonoc je spjatá s křesťanstvím. Základem křesťanských Velikonoc, které představují výchozí a nejstarší bod i obřadní cyklus křesťanství, je biblická zvěst o ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Na tuto genezi Velikonoc poukazuje právě i název, odvozený od veliké noci. Tak byla pojmenovaná noc, po níž vstal Ježíš z mrtvých, noc největšího tajemství v duchovních dějinách.

Velikonocemi vrcholí a také nabývá smyslu biblický příběh o narození a životě Syna Božího, na rozdíl od Vánoc, které nejsou v Bibli časově určeny, velikonoční drama Ježíšovi oběti se podle evangelií odehrává na židovský svátek nekvašených chlebů (hod beránka, pesach – židovské Velikonoce).

Velikonoční svátky

Církev dala velikonočním přípravám a oslavám v kostele (cyklus zabírá 40 + 50 dní) řád a reformami napravovala odklánění obřadů od biblického času a smyslu Velikonoc. Jejich příprava začíná na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu. O páté neděli postní (Judica, Smrtná či Smrtelná neděle) se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt. Šestá neděle (poslední), postní neděle je Květná (Palmarum), jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Jeho obřady určuje liturgie: podle ní spočívá těžiště Velikonoc ve třech dnech – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce i liturgický rok vrcholí slavností Zmrtvýchvstání Páně na Bílou sobotu (nebo jako noční slavnost vyústí na Hod boží velikonoční).

Liší se pojetí katolíků: Bílá sobota zasvěcena matce Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení, významné místo mají obřady svěcení. A p ojetí evangelíků: ustanovení večeře Páně jako dominanta velikonočního odkazu. Velký pátek jako výlučný svátek s bohoslužbou.

Velikonocni koledy

Hody hody doprovody

Hody hody doprovody,
Dejte vejce malovaný,
Nedáte-li malovaný,
Dejte aspoň bílý,
Slepička vám snese jiný
V komoře v koutku
Na zeleným proutku.

Proutek se ohýbá,
Slepička kokrhá.
Dejte ji jísti,
Dejte jí píti,
Dejte jí semence,
Ona snese tři vejce.

Skoč panno do vody,
Pro ty černé jahody.
Proč bych já tam skákala,
Své sukýnky máchala,
Kde bych si je usušila?

U pana Víta.
Vít není doma,
Jel do Berouna
Pro čtyři ovce,
Pro pátého skopce,
Pro šestého berana,
Snědli jsme ho do rána
I s rohama.
Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.

Já jsem malej koledníček

Já jsem malej koledníček tetičko!
Přišel jsem si pro červené vajíčko.
Vajíčko je červený a koláče bílý,
Jakpak se vám, panímámo, koledníček líbí?
A vy pane strejčku,
Dejte mě grešličku!

Pán Bůh vám to nadělí
Na zahradě, na poli i doma,
Budete mít co vyhánět ze dvora,
Z maštale hříbátka,
Ze chlíva telátka,
Z toho nejmenšího chlívka prasátka.

Moje zlatá panímámo
Vejce na mě kouká samo,
Prosím, aby mě bylo dáno:
Nešť je bílý neb strakatý,
Třeba bylo holubař,
Jen prosím, ať je kulatý.

Kalamajka dávaj vajka,
Jedno bílé, dvě červené,
Naposledy malované.
Jak mě nedáš kopu vajec,
Vyženu ti muža na pec
A děvečku do kúdele,
Bude smrdět tři neděle!

Já jsem malý chocholáč

Já jsem malý chocholáč,
Přišel jsem si pro koláč,
Koláče mi dejte,
Je se mně nesmějte!

Jestli mě ho nedáte,
Vaši dcerku nevdáte,
Ona bude v koutku sedět,
A škaredě bude hledět,
Pak se na to podíváte,
Že už ji víc nevdáte.
Já jdu na koledu,
Nesu si pytel,
Kdo mě ho dá plnej,
Bude můj přítel,
Kdo mě ho dá půl,
Vemu na něj hůl,
Kdo mě ho dá čtvrt,
Pošlu na něj smrt,
Kdo mě nedá nic,
Nepřídu tam víc!

ZKRÁTKA JARO A VELIKONOCE JSOU TADY

Zvláštní význam pro poznání Velikonoc mají vyjadřovací prostředky obyčejů a obřadů: mlčení a hřmot, zvláště projevy slova mluveného, zpívaného i psaného – zaříkání a lidové modlitby, duchovní písně, velikonoční hry, psané kolední lístky a další skladby, koledy a jiné obřadní písně, nápisy na kraslicích nebo vyšívané texty na darovaných šátcích.

Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Velikonoční svátky patří k nejstarší duchovní a kulturní tradici.

Napiš komentář