Státní ústav pro kontrolu léčiv přišel s tvrzením, že léčivé konopí vlastně neléčí. Dopady přitom mohou být kruté. Přípravky vyrobené z konopí by nemusely být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pacienti, kterým konopí prokazatelně pomáhá, by si jej museli platit z vlastní kapsy. SÚKL své rozhodnutí zdůvodňuje absencí odborných poznatků o účinnosti terapeutického použití při jeho aplikaci v podpůrné léčbě. Podle kritiků rozhodnutí hrozí, že na ně nemocní lidé nebudou mít. Zákon o léčebném konopí navíc schválil parlament pohodlnou většinou a podpořila ho i řada lékařů a profesních sdružení. Mnozí si tak opodstatněně myslí, že SÚKL zkrátka přestřelil.
Mluvčí Ústavu Lucie Šustková se snažila krotit vášně a upozornila, že rozhodnutí ještě není definitivní. „Dle správního řádu může k tomuto návrhu jakákoli osoba, jejíž práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit Ústavu písemné připomínky, a to do 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu na úřední desce Ústavu,“ informovala.
Rozhodnutí napadnul drogový epidemiolog a spolutvůrce zákona o léčebném konopí Tomáš Zábranský z Univerzity Karlovy. „Těch 32 tisíc studií, které prokazují léčebné účinky konopí, jsme si nevymysleli. Jsou z recenzovaných vědeckých časopisů, to je důvod, proč se léčí konopím všude v zemích kolem nás. Pro mě je to trošičku nepochopitelný pokus, který je argumentován něčím, co je v naprostém v rozporu s vědeckým poznáním,“ citoval Zábranského Český rozhlas.
Svůj odlišný názor opíral také o petici za léčebné konopí, kterou podepsalo více než 60 tisíc lidí. Mnozí z podepsaných jsou podle Zábranského sami pacienti, kteří se dnes konopím léčí nelegálně.
Rozhodnutí SÚKL považují za chybu také politici. S veřejným prohlášením přišla například senátorka Alena Gajdůšková z ČSSD. „Pokud to nebude dopláceno z veřejného zdravotního pojištění, tak je to luxusní lék. Tak je to prostě nedostupné, zvláště pro ty, kteří to nejvíce potřebují, což jsou většinou starší lidé a také lidé těžce nemocní, kteří ten příjem v podstatě nemají,“ tvrdila.
Proti závěru se ohradili také členové Open Royal Academy. „Z veřejného zdravotního pojištění nelze hradit konopí pro léčebné použití nikoliv kvůli nedostatku odborných poznatků, kdy byl výzkum zahájen právě v Olomouci před 60 roky a dnes existují desetitisíce odborných studií. Opakovaně dokládáme pozitivní terapeutické efekty nejen v paliativní, ale i kurativní a urgentní léčbě u řady vážných onemocnění, výzkum je však nezbytný a je potřeba v něm pokračovat, ne jej zakazovat,“ uvedl v prohlášení předseda správní rady František Dvořák.
SÚKL jako neřízená střela
Jakékoliv reakce jsou namístě. SÚKL v otázce zpřístupnění konopí potřebným hraje totiž důležitou roli. Při Ústavu například vznikne nová státní agentura mající na starosti vydávání licencí pro pěstování konopí pro léčebné účely. Ta by také zajišťovala kontrolu několika licencovaných pěstitelů léčebného konopí v ČR. „Půjde o dva až pět odborníků, kteří mohou při posuzování pěstitelů v prostředí SÚKL využívat místního know-how. Snažili jsme se o co nejmenší náklady ze státního rozpočtu,“ popsal člen expertní skupiny a proděkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima. Paradoxem je ale fakt, že podle návrhu pracovní skupiny mělo být léčebné konopí hrazeno z prostředků zdravotního pojištění. Zpočátku drahé holandské konopí mělo v lékárnách nahradit domácí, vypěstované v Česku, jehož cena by podle odborníků mohla být až o dvě třetiny nižší. Co, případně kdo bude nakonec platit?
zdroj konoptikum
