A je tu další pokračování našeho seriálu o nejčastějších škůdcích. Dnes se zaměříme na skupinu třásnokřídlích. Třásnokřídlí jsou větší hrozbou pro rostliny než by jste si mysleli. Proto tedy pozorně čtěte, ať proti nim můžete snadno bojovat a být vždy připraveni.
Třásněnky jsou velmi malí, podlouhlí živočichové s bílými nebo tmavě zbarvenými křídly. Dorůstají délky 1 až 1,5 mm. Žijí ve skupinách. Vyskytují se nejčastěji ve sklenících, ale také v bytech.
Samičí jedinci jsou partenogenezní. Partenogeneze (nebo také samobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka bez oplodnění samčí pohlavní buňkou. Nymfy se podobají dospělým jedincům, ale nemají křídla a jsou světlejší.
Najdete je snadno – stačí zatřást rostlinou. Třásněnky po vyrušení vzlétnou a obvykle jsou unášeny proudem vzduchu a ventilace. Přítomnost třásněnek v pěstebním prostoru poznáte podle malých stříbrných a černých teček (výkaly) na listech.
Životní cyklus třásněnek je následující: samice naklade vajíčka na listy. Po čtyřech dnech se z vajíček vylíhnou nymfy, kterým trvá další tři dny, než se vyvinou do druhé fáze.
V této fázi trvá další tři dny, než spadnou na zem, kde leží ukryté a po dvou dnech dosáhnou dospělosti. Dospělí jedinci třásněnek jsou velmi aktivní.
Samicím trvá šest dní, než začnou klást vajíčka. Dohromady žijí přibližně 40 dní, během kterých nakladou 50 až 100 vajíček denně.
Nymfy a dospělí jedinci třásněnek ničí rostliny tím, že je škrábou a snaží se dostat k míze. Následkem tohoto počínání jsou na listech světle šedé a stříbrné stopy.
Rostliny s nedostatkem vody jsou na počínání třásněnek velmi citlivé. Proto musíte rostliny pravidelně a dostatečně zavlažovat a postřikovat roztokem na základě tabáku, pyrethrinu a insekticidního mýdla.
Přirození predátoři třásnokřídlích:
Orius leavigatus je skutečným ničitelem třásnokřídlých (v umělém prostředí/venku/ve skleníku)
(v umělém prostředí/venku/ve sklenících)
